Přední zkřížený vaz bývá poraněn asi 10x častěji než zadní (40-50% všech vazivových poranění kolene). K jeho poranění dochází typicky při sportovních činnostech (fotbal, basketbal, lyžování, …) či v rámci vysokoenergetických poranění, při nichž dochází k vykloubení kolene. Mechanismus poranění je obvykle nepřímý – násilná rotace bérce a páčení do strany (abdukce). Může dojít pouze k poškození PZV, nezřídka je však postiženo více struktur (menisky, postranní vazy, chrupavka). Závažným poraněním je pak tzv. nešťastná triáda, při které vedle přetržení předního zkříženého vazu dojde k poranění vnitřního menisku a přetržení vnitřního postranního vazu.

Pacient přichází obvykle pro bolestivost, náplň kolene a nemožnost pohybu. Diagnostika se skládá z klinického vyšetření (celkové vyšetření kolene, zhodnocení stability a ev. přidružených poranění) a rentgenového snímku k vyloučení zlomeniny. Ve většině případů ruptury PZV dochází ke krvavému výpotku, v rámci prvotního ošetření je pak indikována punkce (injekční odsátí). Dále se léčba zaměřuje na mírnění otoku a bolesti. Proto je častá fixace v ortéze. Při podezření na přetržení předního zkříženého vazu doplňujeme vyšetření magnetickou rezonancí. Dalším příznakem prasknutí PZV může být opakované nečekané podklesnutí kolene.

Léčba poranění předního zkříženého vazu je buď neoperační (konzervativní) nebo operační. Při rozhodování o typu léčby je nutno zvážit subjektivní obtíže, typ poranění, souběžná poranění, věk, pracovní zátěž, aktivitu a motivaci pacienta a tíži případného degenerativního postižení (artrózy kolene). Konzervativní léčba je indikována u starších pacientů, fyzicky méně aktivních, bez pocitů nestability kolene. Spočívá v analgoterapii (tlumení bolesti), dočasné fixaci a po odeznění akutní fáze v časné rehabilitaci se zaměřením na posílení svalů v okolí kolene. Následně je vhodné používání ortézy během sportovní zátěže. Operační léčba zahrnuje nejčastěji náhradu předního zkříženého vazu. Důležité je načasování operace. Je vhodné operaci odložit po odeznění akutní bolesti, otoku a obnovení hybnosti kolene jako prevenci pooperační ztuhlosti kloubu, omezení hybnosti a oslabení svalů (alespoň 6 týdnů od úrazu). Operace se provádí miniinvazivě (artroskopicky). Při artroskopii se provede vyšetření kolene kamerou zavedenou do kloubu a případně ošetření menisků. Štěp k rekonstrukci PZV může být buďto vlastní (autogenní) či od dárce (allogenní). Preferuje se použití vlastní tkáně. Při volbě vlastního, autogenního štěpu je více možností – šlacha hamstringů (ST-G) , šlacha čtyřhlavého stehenního svalu či vaz jdoucí od čéšky na holenní kost (ligamentum patellae) s kostními bločky. Štěp se zavede do kolene předvrtanými kostními kanály a zafixuje se pomocí šroubu či závěsného systému. Po operaci přikládáme ortézu s limitací pohybu a následná rehabilitace zprvu zaměřená na izometrické posilování, následně rozcvičování hybnosti kolene. Od 6. pooperačního týdne je možná běžná zátěž, od 3. měsíce pak zátěžové cvičení. Návrat ke sportovním činnostem je možný nejdříve 6 měsíců od operačního zákroku.