Kromě omezení hybnosti mezi další příznaky patří otok kloubu a bolestivost, zejména při zátěži. Dále mohou vznikat otlaky nad kostními výrůstky, které při opotřebení kloubu vznikají.

Příčiny postižení kloubu mohou být opakované traumatizace např. při sportu či jiné zátěži, genetická predispozice, systémová onemocnění (například dna či revmatoidní artritida) a anatomické abnormality nohy.

Diagnostika zahrnuje klinické vyšetření (zhodnocení postavení a hybnosti palce, přítomnost otlaků a kostních nárůstků) a rentgenový snímek (zhodnocení stupně postižení kloubu a osového postavení palce).

Léčba se odvíjí od obtíží pacienta, jeho nároků a nálezu na rentgenovém snímku. Z možností konzervativní léčby může lékař doporučit fyzikální terapii, ortopedické vložky, případně do kloubu aplikovat kortikosteroid či viskosuplementaci

V případě volby operační terapie existuje několik možností dle stupně postižení kloubu.

• odstranění kostních nárůstku (neboli cheilektomie) - v případě malého postižení kloubu a obtížích pacienta z přítomnosti nárůstků a jejich tlaku např. v obuvi
• zákroky s protětím kosti (osteotomie) - v případě malého postižení kloubu mohou mít cíl zlepšit pohyb palce směrem vzhůru či snížit tlak v kloubu při nadměrně dlouhé první nártní kosti
• ztužení kloubu (neboli artrodéza) - definitní výkon určený pro pacienty s těžkým postižením kloubu, při kterém po odstranění postižených ploch kloubu dochází k jeho zafixování pomocí šroubů či dlahy a následně kostnímu zhojení
• na některých pracovištích je možnou alternativou k ztužení také umělá kloubní náhrada (endoprotéza)