Tato vrozená vada známa tisíce let. První zmínky jsou datovány už do dob Hippokratových cca 400 př.n.l. Vyskytuje se přibližně v 1-2 případech na 1000 narozených dětí. Vada má několik složek, které mohou být různě vyjádřeny: Noha je natažena v hlezenném kloubu, Achillova šlacha je zkrácena (equinosita), patička je stočena dovnitř (varozita), noha je rotována, v závažnějších případech až chodidlem nahoru (supinace), noha je na vnitřní straně zkrácena, předonoží stočeno dovnitř (addukce). Příčina vzniku PEC není zcela jasná, jistý je však podíl dědičnosti. Je-li jeden z rodičů nositelem vady, je riziko výskytu PEC u dítěte přibližně 3%.

Někdy i velmi dramaticky vyhlížející vada po porodu je během několika týdnů či měsíců dobře korigovatelná. Takový PEC označujeme jako polohový. Daří se jej většinou vyléčit konzervativní metodou bez nutnosti operace. Na rozdíl od tzv rigidního PEC, u něhož je vada podmíněna tvarovými změnami skeletu (především kosti hlezenné – talu), abnormálním postavení kostí a fibrózními (vazivovými) změnami. U rigidnho PEC tedy není možnost pasivní korekce a stav vyžaduje operační řešení.

Léčba by měla začít co nejdříve, tedy již na porodnici, přikládáním redresních sádrových dlah. U polohové vady s každým sádrováním, které probíhá ve 3-5 denních intervalech, dochází k postupné korekci vady. Důležitý je začátek terapie. Pokud léčba není zahájena včas, stává se původně polohová vada s dobrou nadějí na konzervativní vyléčení  vadou rigidní.

Nožka se nejprve manuálně mobilizuje, při následném nakládání sádrové dlahy nenásilně korigujeme všechny složky vady, tlak nesmí být příliš silný, korekce je postupná a pro dítě nebolestivá. Přibližně po třech až čtyřech týdnech lze tedy sádrováním dosáhnout normálního postavení nohou a sádry se poté nechávají jako retenční – pro udržení správného postavení s výměnou jednou za 3 týdny dle rychlosti růstu nožičky. Sádrovány jsou celé končetiny nad kolena do 3 měsíců věku a poté se rozhodne o další terapii. V případě úspěšné korekce probíhá doléčení pomocí ortéz či speciální obuvi. Zkrácenou Achillovu šlachu je někdy zapotřebí operačně prodloužit či protnout. Jedná se miniinvazivní zákrok.

Naopak rigidní PEC není možno korigovat sádrovými dlahami a stav vyžaduje operační řešení, nejčastěji v 6 měsících. V některých případech je nutnost více operací.

Léčba PEC bývá zdlouhavá, vyžaduje hodně trpělivosti. Je nutné počítat s tím, že i po úspěšném vyléčení přetrvává celoživotně atrofie lýtkového svalstva (bérec má o několik cm menší obvod), noha bývá menší o 1-2 velikosti. V některých případech je nutno i ve vyšším věku (cca 4-8 let) operačně korigovat  zbytkovou deformitu či recidivu vady osteotomií zánártních kostí či šlachovým přenosem.